Máme před sebou léto a s ním plány, které chceme zrealizovat. Zdálo by se, že plánování dovolené je příjemný úkol, na prázdniny čekáme už od dětství celý školní rok. Nicméně časy, kdy byl program jednoznačný a my jsme strávili 2 měsíce u prarodičů s kamarády, jsou pryč. K moři se někdy vyrazilo, ale na týden, přes cestovku a jednou za rok nebo někdy i delší dobu. Dnes je doba jiná, žijeme v kosmopolitním světě nabízejícím spoustu možností vidět, zažít, ochutnat a také vyfotit a sdílet mnoho nového. Nejsou to jen sociální sítě, které nám připomínají, že bychom těchto příležitostí měli využít, ale i naši příbuzní, kteří na nás apelují, ať vyrazíme do světa a užíváme si to, co v minulém režimu nešlo - cestování. Možná, že i Vám nakonec chuť na prázdniny tak nějak zhořkne, když si představíte, co byste všechno měli stihnout. Možná, že i Vy trávíte večery nad logistikou přesunů, přejezdů a přestupů jednotlivých členů Vaší rodiny. Možná, že i Vy jste právě rozepsali zprávy svým přátelům po světě, kterým jste už několikrát „slíbili“, že je navštívíte. Jak nepropadnout panice z dovolené a jak se ubránit fenoménu FOMO (fear of missing out = obavě z toho, že mi něco uniká)?
Nejdříve se zkuste zamyslet nad tím, jaká je Vaše představa trávení volného času. Alespoň v hlavě vypněte sociální sítě s fotkami běžeckých stop kamaráda, který je zrovna na Mallorce. Zastavte se a položte si otázku - opravdu i Vy stojíte o to vstávat ráno před 6:00 proto, abyste udýchání při zabořování nohou do písku zkoušeli sledovat východ slunce? Zastavte se a zkuste se zamyslet, co by se líbilo právě Vám? Zajet na víkend za kamarádkou do Plzně, kde jste si minule zašly na dobrou večeři? Nebo vyzkoušet novou saunu za rohem? Nebo se chcete jen válet, vyspat, objednávat jídlo bez vaření a nic nedělat? Je úplně na Vás, jaký program zvolíte!
Pokuste se hned nesouhlasit s nabízenými možnostmi. Nejsme to jen my, kdo propadá syndromu FOMO. Lidé kolem nás stále produkují nápady na trávení volného času, někteří je dokonce začnou pro ostatní realizovat a pro nás je pak těžké cizí plány odmítnout. Vždyť se to vyplatí, dané místo jsme ještě nenavštívili a taky „dlouho jsme se přece neviděli“. Tohle všechno jsou rizikové faktory, který mohou vést k pocitu, že se snažíme stihnout a leckdy nakonec „přetrpět“ čas někde, kde vlastně nakonec vůbec nechceme být. Nemusíme všem vyhovět, nemusí nám být trapné odmítnout lákavé nabídky na společně strávený volný čas. Dovolte si dělat něco jiného než ostatní bez výmluv a opodstatněných omluvenek!
Když už se Vám podařilo odolat fotkám kolegy ze Safari v Nepálu, bez výmluv odmítnout nabídku na wellness víkend s kamarádkou a dítě vyrazilo na příměstský tábor, pak se Vám pravděpodobně podařilo zajistit čas pro sebe a podle Vás. A přesto můžete ještě něco udělat. Zkuste příjemný moment nijak nezvěčňovat, nefotit, netočit, nezaznamenávat. Prostě si ho užijte. Nadechněte se, prohlédněte si to kolem sebe, uvědomte si, jak Vám právě je a vydechněte. Zažeňte myšlenky na ty stopy v písku na Mallorce, koukněte raději na své nohy a dejte si je nahoru. Užijte si to a pogratulujte si, že se Vám podařila vzácná věc - vybojovat čas pro sebe!
A na závěr mám pro Vás krátký příběh o jednom moudrém muži, který to s tříděním volnočasových příležitostí výborně uměl. Byl konec září, svítilo slunce, krásné babí léto, venku to vonělo po čerstvých houbách a u oběda sedí účastníci pacientského pobytu na malebné Šumavě. Na všechny padla po obědě únava, představa postele lákala. Jenomže neměli bychom raději využít toho, že jsme tady a vyrazit do lesa? V tom se zvedl pan Robert: „přátelé, jdu do postele, budu se dívat, jak venku svítí sluníčko, zapnu si televizi, ani se na ni nebudu koukat, jen ji prostě nechám jet a budu u toho odpočívat, možná i spát…bez výčitek, protože si můžu dělat co chci a to je luxus, který máme - můžeme si dovolit některé věci nechat plavat.“ Pan Robert věděl, o čem mluví, měl za sebou několik léčebných procedur leukemie, které nakonec podlehl. O to větší inspirací nám může být. Užijme se také ten luxus vybrat si, co vlastně o prázdninách chceme dělat a co už ne. Pojďme si to udělat podle sebe a nezávodit v zážitcích. Vždyť je to nakonec náš volný čas.
Комментарии